Občas na hranici mezi izolovaným světem „přezrálých sýrů“ (= okoukaných politiků) a řadovými občany sedne nějaká neodbytná moucha – investigativní novinář. Vznikne série článků a čtenář zajásá, že konečně chytí za límec nějaké zloděje, kteří tyjí z toho, co si lidé musí odtrhnout od úst kvůli módním trendům jako „optimalizace školství“, což v normální řeči znamená zrušení až 75% základních škol na venkově, či jiných podobných „úsporných opatření“ jako zvyšování DPH. Ta úsporná opatření mají ve svém důsledku jediný výsledek. Bude se vybírat méně daní, bude méně peněz na školství, zdravotnictví, dopravu. Zrušením základních škol na venkově prudce vzroste kriminalita nezletilých atd.

V nedávné době lidé začínali mít pocit, že pro různé pijavice končí doba hájení. Jenže nebyl davu předhozen pouze jeden z mnoha těch, kteří ztratili totálně pud sebezáchovy a myslí si, že jsou „nedotknutelní“?

Jindy se zas najde pro klíčového svědka vhodný paragraf, kterých se v našem trestním systému z dědictví předchozího režimu potuluje několik, a které se skvěle hodí na zastrašování, či dokonce umlčení nepohodlných svědků. Navíc mají magickou mediální moc a každý si rozmyslí zda svědčit, být odstraněn ze zaměstnání, nebo dokonce být zadržen policií s hrozbou vazebního stíhaní, či mlčet a mít klid.

Co tedy dělat, aby došlo už konečně k nějakému oživení na poli politiky? Důležité je – neztrácet naději. Vlna změn bude pokračovat. Lidé se už nezastaví a budou chtít slyšet pravdu. Mnoho z nich vychází z apatie a aktivně se zapojí alespoň tím, že nebudou ignorovat volby, dokonce i ty volby jakoby „nedůležité“, krajské a senátní. Vědí, že nestačí jenom nadávat. Proto již nebudou ve velkém dávat hlasy stranám s tvářemi, které znají už všichni nazpaměť. Chtějí, aby už konečně skončilo rozkrádání naší země na všech úrovních.

V dopisových ohlasech na mé články se mě často lidé ptají “a koho tedy volit, abychom se nenapálili jako při minulých volbách?“ Má odpověď je taková. Volit ty, kteří v sobě mají pokoru. Pokora je totiž slovo v dnešním přetechnizovaném světě hluboce nemoderní a tudíž málo frekventované. Ale vzpomeňme na největší velikány ve světě vědy, umění a nakonec i politiky. Ti, kteří toho dosáhli nejvíce a udělali pro svět mnoho dobrého, byli vždy hluboce pokorní. Vraťme slovo pokora se všemi jeho praktickými důsledky do dnešního slovníku. S pokorou se vše podaří. A ještě něco. Svůj hudební pořad na rádiu Sázava vždy končím slovy: „Mějte se rádi“. Někdy mám takový pocit, že dnes mezi lidmi, mnohdy i těmi nejbližšími převládá spíše neláska. Je potřeba provést inventuru celé společnosti. A začít od sebe. Snažit se pochopit i ty druhé a naslouchat jejich přáním a problémům. A co se týče politiky. Stará struktura politiků brzy zanikne tak, jako tak. Ten proces se už dal do pohybu. Politika se prostě musí v budoucnosti dělat jinak.