Úvahy ochránců české suverenity a národa
RSDr. Jaroslav Horák - předseda Suverenity Karlovarského kraje
Ochrana národních zájmů České republiky
Je to velmi rozsáhlé téma svou problematikou, objektivně je celé zmínit, to je na celou knihu, a ne jednu. Proto se soustředím na pouhé teze, na jejichž rozpracování Suverenita pracuje průběžně s týmem vlastních i sympatizujících odborníků. Bude zde upozorněno jen na některé závažné příčiny a možná východiska.
- Chceme-li skutečně objektivně v současné době posuzovat a hledat východiska k ochraně národních zájmů ČR a jejího národa, nedá se obejít nutnost vycházet z charakteru globálního kapitalismu projevujícího se obecně i v ČR, z jeho vnitřních rozporů a z možností jejich překonání.
- Uvnitř kapitalistické společnosti totiž bojují samosprávní vlastníci společně s dělnickou třídou a sociálně vyřazenými a vykořisťovanými vrstvami za rozšíření samosprávného sektoru a demokracie. Proto platí jak v rozměru Evropy, tak i v jednotlivých zemích, že utlačované regiony a etnika prosazují regulační mechanismy k rovnoměrnějšímu vývoji regionů, zemí a světa a přerozdělení jejich bohatství. To je nepopiratelný fakt, který nám dennodenní zprávy sdělovacích médií v ČR potvrzují (je to na bolení hlavy to sledovat). To, co nám ale nikdy nepotvrdí ani cizácká česká média (s vyjímkou tisku KSČM), ani naše současná politická vládnoucí garnitura v ČR je např. následující naše zkušenost:
- V tzv. Egerland-Kulturhausu Marktretwitz (SRN) – schůzky německých politických a ekonomických špiček a zde si mj. pochvalují, jak báječně, bez válek a násilí dosáhli a dosahují od r. 1990 svých zájmů v Čechách. Co se nepovedlo ani Hitlerovi, dnes je realitou - jejich podíl na ekonomickém podmanění si ČR je tu. Zeptejme se PROČ? Proč např. v ČR na ohromných plochách půdy hospodaří němečtí farmáři a naši zemědělci postupně upadají. Ptejme se PROČ? A my víme, proč! A zdaleka nejde jenom o rozdílné výše dotací, ale hlavně o zaprodanost našich českých mocnářů, hájících více zájmy EU, než zájmy svého lidu a ČR.
- Přidáme-li k tomu snahy o bezostyšné prosazování se menšin v českém prostředí za účinné byrokratické pomoci a právní benevolence EU i ČR, jsme u dalšího zásadního problému v ochraně národních zájmů. I na to má Suverenita účinná řešení.
- Je totiž skutečností, že jsou základní rozpory mezi globální buržoazií a samosprávnými společenstvími, s nimiž se musíme zásadně vypořádat. Jsou to např. rozpory:
- mezi globální buržoazií a samosprávnými vlastníky v kapitalismu
- mezi globální buržoazií a dělnickou třídou a zemědělci (včetně sociálně vykořeněných vrstev) v podmínkách kapitalismu
- mezi samosprávnými vlastníky a kapitalisty
Ale i rozpory
- uvnitř samotné globální buržoazie
- a (neantagonistické) mezi socialistickými společenstvími
A vůbec nejsou zanedbatelné relativně vedlejší rozpory
- mezi globální buržoazií a utlačenými etniky a regiony
- mezi globální buržoazií a utlačenými menšinami
- ale i mezi buržoazií v socialistických zemích a malopodnikateli
- (neantagonistické) mezi dělnickou třídou a dalšími zaměstnanci a samosprávnými vlastníky v kapitalistických zemích
Ani zdaleka to nejsou všechny rozpory, ale na všechny existují postupná a účinná řešení, mají-li být důsledně hájeny národní zájmy opřené o mezinárodní spolupráci na základě rovných vztahů, ale …
To už je spjato jednoznačně s naprosto zásadními změnami v:
- Sociální strategii (zaměstnanost, solidárnost, důchodci, byty, zdravotnictví)
- Hospodářské strategii (progresivnost v platbách, nedovážet to, co umíme, zaměřit se na hospodářskou spolupráci se zeměmi, pro něž budeme přínosem my a oni nám a bude to do rozpočtu přinášet, nikoliv odvádět, jako dnes)
- Ve strategii legislativy a lidských práv (jednoduchost, dosažitelnost, vymahatelnost §§)
- Regionální a komunální strategii (možná samosprávné kantony – úspěšné příklady existují)
- Zahraničně politické strategii (silnější orientace na východ bez neopodstatněných obav)
- Bezpečnostní a branná strategii (bez voj. misí, voj. branná povinnost 6 měsíců)
- Strategii výchovy mladé generace a její perspektivy (nejen znalost počítačů, her apod.)
- Strategii změn v politickém klimatu (společný postup občanských a politických subjektů proti krizi)
JUDr. Jiří Chmelarčík - 1. místopředseda Suverenity Karlovarského kraje a koordinátor
Ochrana národních zájmů- nestaňme se lokaji ve vlastním domě
Zahraniční osoby v pohraničí přebírají rozsáhlé pozemkové vlastnictví, Sudety se vracejí. Stát má sice předkupní právo na půdu pocházející od Pozemkového fondu ČR, ale tato překážka je snadno obcházená - německý nebo rakouský subjekt si koupí celou českou zemědělskou firmu i s pozemkovým vlastnictvím.
Děje se tak proto, že čeští hospodáři po 8 letech po v stupu do EU v důsledku nerovnoprávného postavení v dotační politice nejsou schopni konkurovat německým subjektům a pokud nechtějí vyhlásit na sebe konkurz, prodávají své podíly. Majoritu získávají Němci a Rakušané. Noví vlastníci jsou si vědomi, že české vedení firem nemohlo jinak, a tak původní jednatelé zůstávají- ovšem už jako lokajové ve svém původním domě-obrazně řečeno.
Tím ztrácíme vliv nad rozsáhlými oblastmi státu, kdy nám ve vlastnictví zůstávají pouze pasiva - tedy nemovitosti do kterých je třeba vkládat prostředky jako silnice a veřejné prostory, ale tam kde se v budoucnosti bude hospodařit, tam budeme beze zbytku v cizím područí, vedoucími pracovníky počínajíc a námezdní silou konče. Bude tak naplněno rakouské rčení, že nejlepší lokaj je Čech.
Na druhé straně nelze zahraničním subjektům nic vyčítat. Chovají se racionálně. Majetek nezískávají násilím, ale je jim dobrovolně vydáván původními českými vlastníky za úplatu a příslib profesionální budoucnosti. V Německu platí, že Čech je prodejný vždy, záleží jen za kolik. Lepší než házet bombičky je postavit 1000 Kauflandů. Škodovku sice zaplatili dvakrát, ale obchod se i tak dávno vyplatil. K čemu dosazovat cizí protektory, když si je Češi mezi sebou zvolí sami. Ano i mírově lze vybojovat celé země. A stačí málo - jen málo sebeúcty, rozklad vlasteneckých citů, které jsou prohlášeny za nacionalizmus.
Proto je třeba podporovat každého českého vlastníka, který je odhodlán nepodlehnout a hospodářsky přežít. Místo toho jsme svědky jak příslušné úřednictvo je servilní vůči novým pánům a přeživši české podnikatele zadupává, kde se dá.
Pokud se jako národ nesjednotíme kolem národních zájmů, těžce na to jako národ doplatíme. A základním národním zájmem je, aby česká půda zůstala vlastnicky českou. Přitom nejsem nacionalista. Uznávám například holandské šlechtice, kteří léta hospodaří v katastru obce Hošťka. Starý je pohřben v naší půdě, mladý se naučil velice dobře česky. Tito lidé s námi žijí v dobrém i zlém a jsou naši. Jsou hospodáři, nechovají se jako vrchnost. Uzavřít se před světem nemůžeme, ale příchozí musí přebírat naši kulturu a zvyklosti a ne nám vnucovat svoji vůli. Vrátíme se tak do poměrů Rakouska - Uherska a další doby národního temna.
Ztratíme se v Nové Evropě, když ztratíme ve svých srdcích a myslích, že země česká je domov můj.
Ochrana národních zájmů začíná výchovou k české sebeúctě, kulturou. S ochranou národních zájmů musíme začít u sebe - musíme chtít své národní zájmy chránit.
