AŤ "ŽIJE" EVROPSKÁ UNIE...!

CO TY NY TO, ČTENÁŘI - OBČANE NÁŠ..? 

 Pythagorova věta: 24 slov
 Otčenáš: 66 slov
 Archimédův zákon: 67 slov
 Deset přikázání: 179 slov
 Americká Deklarace nezávislosti: 1,300 slov
 Ústava USA se všemi 27 dodatky: 7,818 slov
 Vyhláška EU o prodeji zelí: 26,911 slov  - to je maso, co?

Zamysleme se i nad tímto...

Pročpak asi?

Armáda cvičí ve Štěpánově potlačení demonstrace

Štěpánov – Nejrozsáhlejší cvičení sil podpory Armády ČR s názvem „Boleslavská hradba 2011“ probíhá tento týden na základně ve Štěpánově. Zapojily se do něj na dvě stovky vojáků


https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-armada-cvici-ve-stepanove-potlaceni-demons.html

Plán evropské ekonomické vlády byl vypracován nacisty

Evropští globalisté páchají další akt ekonomického terorismu. Chtějí využít
dluhové krize eura pro založení “Spojených statů evropských”. Předseda
Evropské rady Herman van Rompuy oznámil, že je připraven stanout v čele
tohoto uskupení. Tento krok je hrozivou paralelou k záměrům předních nacistů
a k jejich plánům na vytvoření jedné ekonomické vlády pro celý kontinent.

více:

https://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4593-plan-evropske-ekonomicke-vlady-byl-vypracovan-nacisty.htm?PHPSESSID=3dfp0eu6nnpilmhvb8jrd8crt1

Mrkni - převzato z Wikipedie.

  Čas homogenních národních států je pryč. Národní státy jsou mrtvé a víra,
že země mohou obstát samy o sobě, je nejen iluze ale lež.
  – Herman van Rompuy, 2010[4]

Systém národních států se v Evropě začal konsolidovat po podepsání
Vestfálského míru. Vývoj souvisel s přesunem legitimity z konceptu
dynastické suverenity běžné ve středověku v teritoriální suverenitu. Národní
stát nebyla jediná možná forma politického uspořádání. Konkurenčními
historickými uskupeními byly zejména říše a městské státy. [1]

Koncept národního státu se vyvíjel spolu se vznikem nacionalistické
ideologie v devatenáctém století. Mezníky se stalo sjednocení Německa a
sjednocení Itálie.

Po první světové válce se myšlenka práva národa na sebeurčení - tedy vzniku
státu na základě etnických hranic - rychle šířila spolu s rozpadem
evropských multinacionálních říší (například Rakouska-Uherska či Osmanské
říše). Hlavním zástancem této myšlenky byl americký prezident Woodrow
Wilson, který ji jako součást svýchČtrnácti bodů prosazoval při jednáních o
Versailleské smlouvě.

Dalším milníkem byl konec druhé světové války. V tomto období byla právo
národů na sebeurčení zakotveno vChartě OSN.

Globálního charakteru začal koncept nabývat s procesem dekolonizace, jehož
vrchol proběhl v šedesátých letech.

Po konci studené války byl vývoj potvrzen rozpadem etnicky nesourodé
Jugoslávie a Sovětského svazu.

V současnosti probíhá diskuze o roli národního státu ve světě například v
souvislosti s nezávislostí Kosova, Tibetu a Ujguristánu v Číněči Baskicka ve
Španělsku. Dalším příkladem je otázka autonomie ruských minorit v
postsovětských státech.

[editovat]Teorie a ideologie
Obecně docházelo k formování národních států a změnách dosavadních hranic
spolu s rostoucí či jinak se měnící podobou národního uvědomění populace.
Historie ukazuje, že jde o oboustranný proces. Je možné jak formování států
na základě základě mocenských požadavků národa (například Itálie či Německo)
tak formování národa a národního uvědomění na základě existence daného státu
(Například Spojené státy americké, Francie či Čína). Československo je
obtížné zařadit; jeho vznik byl důsledkem rozpadu rakousko-uherské říše a
národnostních požadavků etnických menšin; na druhou stranu byl jako důsledek
komplikovaného etnického uspořádání v prostoru prosazován koncept
čechoslovakismu - tedy uměle vytvořené myšlenky jednoho národa.

Klíčovou ideologickou konstrukcí byl rozmach nacionalismu v devatenáctém
století. Z kulturně-historického hlediska přispěl vznikromantismu.

Historickými oponenty myšlenky byli například marxisté, kteří dělící linii
světové populace viděli v třídní, nikoliv etnické, příslušnosti jedince.

V dnešním světě je unikátním vyzyvatelem myšlenky národního státu evropská
integrace, o jejímž vlivu panují značné neshody, a rozvoj dalších
nadnárodních či nevládních struktur.[2] 16. listopadu 2010, v projevu k 21.
výročí pádu berlínské zdi vyhlásil Herman van Rompuykonec národních
států.[3]